Odporová dekáda chudého amatéra
Užitečná pomůcka do každé elektrolaboratoře - v úsporné verzi

Napsal RadioMan 13.10.2019



Odporová dekáda je opět jedna z těch věcí, která už dneska běžně k vidění moc není, "mladí" ani nevědí, že něco takového existuje - a přitom je to věc, která je pro všechny pokusníky a konstruktéry neocenitelná. Toto jednoduché zařízení má totiž dvě svorky a mezi nimi je odpor. Odpor, jehož velikost si můžete libovolně nastavit. Ne, opravdu nemyslím potenciometr. To je sice taky proměnný odpor, ale dekádě se nevyrovná ani náhodou. Potenciometrem totiž můžete odpor měnit sice plynule, ale díky jedné jediné (a to ještě ne celé) otáčce jen velice hrubě a navíc nestabilně - stačí jemné drcnutí do knoflíku, nebo nějaká větší vůle v hřídelce a odpor se rázem změní klidně o pár procent. Vyrábí se sice také víceotáčkové potenciometry (http://kutilovo.cz?zbozi=1462) (slangově "Aripoty") - které výše uvedené neřesti do značné míry nemají, ale u nich je zase obvykle problém s tím, že těžko určíte aktuální hodnotu, protože nevíte, kolik otáček "od kraje" právě hřídelka potenciometru má. Proto se k výše uvedeným měřícím účelům také moc nehodí. Dekáda je složena z pevných odporů a navíc v několika řádech (tedy třeba jednotky, desítky a stovky Ω), přičemž pomocí přepínače (nebo propojovacími kablíky) je možné nastavit libovolnou hodnotu. Samotné slovo "dekáda" má samozřejmě základ v číslovce "deset" a prakticky vyjadřuje podstatu celého zařízení.



Konstrukční provedení odporových dekád je různé - buď jsou klasického typu s otočnými přepínači, nebo jednodušší s jednotlivými spínači, případně s propojovacími kablíky. Otočné přepínače jsou nejlepší z hlediska obsluhy, protože je jedním pohledem hned vidět, jaká hodnota je právě nastavená a také se velmi snadno zvyšuje či snižuje odpor při práci - prostě jenom otáčíte patřičným přepínačem. Opravdu dobrá a přesná dekáda je poměrně drahá záležitost, představující klidně pět nebo deset tisíc a více. Pro nenáročné domácí použití velmi dobře poslouží i levná malá dekádička (http://kutilovo.cz?zbozi=2370) , která se dá koupit ve formě stavebnice a pokud alespoň trochu umíte zacházet s páječkou, vyjde vás doslova na pár korun. Pokud jí budete používat třeba jednou za měsíc, určitě pro vaše potřeby postačí. Problém u takovéto minidekády - ale i u mnoha dalších, několikanásobně dražších, je malá zatižitelnost. Dekády jsou obvykle sestaveny z miniaturních rezistorů, určených pro zatížení třeba 0,5 nebo 1W. Zejména při nejnižších hodnotách v řádu jednotek a desítek Ω ale měřeným obvodem často teče proud, který při daném napětí vytvoří mnohem větší ztrátu a potom se z takové dekády může začít velmi rychle kouřit. To samé při měření na vyšším napětí - třeba u lampových zesilovačů. Tam může být procházející proud třeba jen v desítkách miliampérů, ale vynásoben takovými třemi sty Volty, znamená opět slušnou porci příkonu. I toto může být jedním z důvodů, proč přistoupit ke stavbě vlastní dekády. Návrh a konstrukce se tedy odvíjí hlavně od plánovaného využití. Pro častější používání zvolíme nastavení otočnými přepínači - pokud se nám je ovšem povede v našich zeměpisných podmínkách za nějakou rozumnou cenu sehnat. Měly by být pokud možno robustní, jednak aby netrpěly možností zvýšených přechodových odporů a pak také samozřejmě opět kvůli možnému průchodu vyššího proudu. Tlačítkové nebo kolébkové přepínače jsou sice mnohem levnější, ale je třeba si uvědomit, že jich potřebujeme obvykle desetkrát více, než přepínačů otočných.

Výrazně levněji vychází provedení se zdířkami a propojovacími kablíky. Pokud se smíříme s trochu menším uživatelským komfortem, můžeme navíc využít elegantní fígl, díky kterému velké množství zdířek ušetříme. Odpory v každé řadě totiž nemusíme sestavovat ze samých jednoohmových, ale i z vyšších hodnot. Pokud totiž za sebe místo devíti jednoohmových rezistorů zapojíme hodnoty 1-3-3-2 , můžeme z těchto čtyř hodnot vytvořit jakoukoliv od nuly do devíti Ω (desítku nepotřebujeme, ta je přece hned v další řadě, kde jsou zase hodnoty 10..20.....90). Takže když například zkratujeme dvouohmový rezistor, dostaneme 7 Ω. Když zkratujeme jednoohmový, dostaneme 8 Ω. Pokud to vysvětluji moc složitě, bude asi lepší si to ukázat názorně na obrázcích (tlusté červené čáry jsou propojovací kablíky - na každém konci s banánkem) :

Základní schéma dekády (pro jednoduchost pouze se čtyřmi řadami)
Ukázka, jak nastavit celkový odpor na hodnotu 6,84 kOhmů
Když se vám bude chtít přemýšlet, vystačíte si i s menším počtem propojovacích šňůr...



Na obrázcích je pro zjednodušení naznačena dekáda složená jenom ze čtyř řad (takže jednotky, desítky, stovky Ω a jednotky kiloohm). Řady vyšších hodnot jsou samozřejmě udělané stejně. Pro dekádu v rozsahu 1 Ohm - 10 MΩ nám tedy místo šedesáti zdířek bude stačit jenom polovička. Rezistorů ušetříme ještě víc. Jestliže si zdířky očíslujeme a na dekádu nalepíme tabulku s údaji, které zdířky je třeba propojit pro získání dané hodnoty, nebude nám sestavování potřebných hodnot v praxi působit nějaké větší obtíže. Díky zvolenému uspořádání (1-3-3-2) stačí pro nastavení jakékoliv hodnoty v jedné řadě jenom jeden zkratovací kablík. Pro celou dekádu nám tedy postačí šest kablíků.

Rezistor pro zatížení 10W v keramickém pouzdru
Lepší (a dražší) provedení - s kovovým profilem pro účinné odvádění tepla



Velmi důležitý je výběr použitých rezistorů, protože na jejich přesných hodnotách samozřejmě závisí přesnost celé dekády. Použijme co nejpřesnější rezistory - ideálně jednoprocentní, nebo měřením vyberme z více kusů ten, který bude nejvíce odpovídat nominální hodnotě. Hodnoty 1, 2 a 3 se sice dají sehnat, ale přece jenom nejsou nejrozšířenější. Pokud byste je sehnat nemohli, tak je tedy složte z jednoohmových (deseti, sto.. atd). Sice jich tím ve výsledku budeme potřebovat stejný počet, jako u dekády s přepínači, ale pořád to ve výsledku vyjde levněji na ušetřených zdířkách a navíc je taková dekáda i mnohem menší. Pro nejnižší řady zvolte rezistory pro větší zatížení - klidně třeba 10W i více - které jsou obvykle umístěné v keramickém tělísku, nebo opatřené kovovým profilovým chladičem. Další řady už mohou být třeba dvou a jednowattové. V tomto případě nelitujte peněz - nikdy totiž nevíte, jak velké proudy a napětí budete potřebovat někdy v budoucnu vaší novou dekádou "prohánět"...




Tento článek je původním autorským dílem. Jakékoliv jeho další šíření, kopírování a další využívání elektronickou, či jinou cestou jako celku, jakožto i jeho jednotlivých částí, či souvisejících multimediálních souborů je možné pouze se svolením autora ( RadioMan - info@radiox.cz ) a řídí se platnou legislativou.
-=© KUTILOVO SRS 3.01=-