Každý, i ten nejjednodušší (pomineme-li extrémní konstrukce určené pro příjem velmi silných blízkých vysílačů) radiopřijímač - tedy i obyčejná krystalka - potřebuje mít na vstupu laděný obvod, který zbytku rádia řekne, v jakém zhruba pásmu se má pokoušet přijímat signály. Pokud nemáme po ruce už nějaký hotový, musíme si ho vyrobit. Dělat to jen tak od oka moc dobrý nápad není, protože se může snadno stát, že naše rádio se bude snažit přijímat něco tam, kde nic nevysílá.Zde je vám k dispozici velmi jednoduchý výpočet základního laděného obvodu - tvořeného cívkou a kondenzátorem. Hodnota ladicího kondenzátoru je obvykle předem daná - podle toho, jaký máme zrovna k dispozici (obvykle to bývá 270 nebo 500 pF) a proto k němu musíme vyrobit odpovídající cívku. Řekněme, že ji navineme třeba na nějakou papírovou trubičku s průměrem 5cm. Indukčnost cívky (a tím pádem samozřejmě i výsledný rezonanční kmitočet) značně závisí na tom, jak jsou od sebe vzdáleny jednotlivé závity. Zadáme tedy do vzorečku i celkovou délku cívky (budeme-li ji vinout třeba milimetrovým drátem a bude mít padesát závitů těsně vedle sebe, bude mít délku řekněme 55mm.Víc vědět nepotřebujeme. Zadáme počet závitů, průměr a délku cívky a klikneme na tlačítko "Spočítat". Ukáže se nám přibližný kmitočtový rozsah, jaký můžeme od výsledného obvodu očekávat. Všechno je to hodně zjednodušené - neuvažujeme například vůbec průměr drátu. Praktické pokusy ale ukázaly, že jsou takto zjištěné hodnoty zcela odpovídající a výpočet je velmi dobře použitelný.